Dopisy z lázní X: Kde se bere slatina

V jednom z prvních dopisů jsem si slíbila, že to zjistím. A tak jsem pátrala, ptala se, četla, šla se podívat. Tákže, tady je, co jsem zjistila:

Františkovy lázně využívají všechny přírodní léčivé zdroje, na které si můžete vzpomenout. Přírodní prameny léčivé vody, léčivou slatinu, přírodní plyn i velmi čisté klima. Asi není těžké si domyslet, kde se bere minerální voda nebo čistý vzduch - i když tohle pro nás z Ostravska může být nepochopitelná otázka... Nicméně zajímavější je slatina. Na co se používá, jsme si už popsali v dopisech o zábalech a tampónech. Ale kde se to bahno, kterému se tady rozhodně nesmí říkat bahno, vlastně bere?

Jak to všechno vzniklo:

Rostliny, které žily v mokřadech odumíraly a přeměnou jejich těl vznikala hmota. Dělo se to pod vodou bez přístupu kyslíku za působení tlaku, teploty a chemických reakcí. Pokud byla voda, která tam protékala, normální dešťová, vznikla rašelina, pokud to ale byla silně mineralizovaná voda, jako je zde v léčivých pramenech, vznikla slatina. Z každého pramene má tedy slatina jiné chemické složení. Pro léčení gynekologických onemocnění je vhodná především sirno-železitá slatina, která se vyskytuej ve Františkových Lázních.

Jak to působí:

Pro slatinné tampony, o jejichž aplikaci jsem psala článek dříve, je důležité chemické působení slatiny. Je mírně kyselá, což napomáhá vrátit pH ženských orgánů do správných hodnot. Dalším účinným faktorem je teplo. Toho se využívá jak při tampónech, tak při zábalech a koupelích. Slatina dokáže udržet teplo asi 7x déle než voda. To znamená, že daleko pomaleji chladne. No, a tady začal být článek pana doktora, který jsem si musela přečíst snad patnáctkrát, pro nelékařsky vzdělanou pacientku už moc odborný a tudíž naprosto nepochopitelný, takže se omezíme na to, že teplo dělá dobře endokrinnímu systému, hormonům a prokrvení malé pánve. Prostě teplo je dobré.

Jak se to získává a připravuje:

Slatina se vytěží na slatiništi nedaleko lázeňského areálu, naloží se do fakt historických vagónků, jaké jsou na obrázku, a doveze do velké haly, kde se rozprostře po celé ploše a několik měsíců zraje. Pak se přeloží do mlýna a umele na předepsanou hrubost. Po té se naloží do transportních nádob a rozveze do jednotlivých balneo provozů ve městě. Tam se do ní vmíchá ještě minerální voda podle druhu použití na tu správnou konzistenci a ohřeje se na požadovanou teplotu.

Použitá slatina se vrátí zpět do přírody na určená místa k tzv. hygienické rehabilitaci. Po pěti letech se může zase jako tzv. regenerát použít znova. Na tampony se ale používá slatina z ložiska, které ještě nikdy nebylo těženo, tzv. pannenská slatina. Krom technologického zrání a mletí je ještě ošetřena pasterizací. Před použitím se ohřívá se na cca 43°C.

Tak, to byla trocha teorie, historie a technnologie. Bych neřekla, jak zabrat může dát napsat takovový krátký článek. Ale píšu si, že úkol splňen;)

Celé povídání paní technoložky o cestě z přírody do hotelu si můžete pustit zde.