Dopis do lázní
Františkolázeňští vážení, milí,
strávila jsem u vás čtyřtýdenní pobyt na přelomu listopadu a prosince. A byla to jedna z nejlepších věcí, která se mi za poslední roky stala. Potřebovala jsem odpočinek, od všeho odjet daleko, nemít žádné povinnosti, nemuset nic řešit. A to vše se mi u vás splnilo, a dokonce předčilo všechna má očekávání. Jsem mladá zdravá holka, a tak jsem v lázních nikdy nebyla. Tudíž jsem neměla ani tušení, co mě tam čeká. Byla jsem moc mile překvapená, až dojatá. Teda některé procedury mě zprvu šokovaly, ale všechny tyto "nepříjemnosti" přebila vstřícnost a laskavost personálu, ochota a všudypřítomné úsměvy na tvářích. Já jsem asi nikdy neviděla takovou koncentraci milých lidí jako u vás ve Františkových Lázních.
Vaše město je nádherné, maličké a útulné, plné krásných staveb a hlavně hodně zelené. A i když jsem tam byla s počínající zimou, představovala jsem si, jak musí být vaše parky krásné na jaře a v létě. Paradoxně jsem si velmi užila klidnou a tichou atmosféru prázdného města, kterou zapříčinila opatření proti covidu. Vůbec mi to nevadilo, ba naopak. Ticho léčí. Užívala jsem si toulání parkem a pak i večerní procházky po vánočně osvětleném městě. Koledy znějící z altánku intimně navozovaly atmosféru blížícího se adventu. Pobyt u vás pro mě byl neskutečně relaxační, energii dobíjecí, ale také povzbuzující a oživující. Měla jsem čas se zamyslet nad věcmi, které mi dlouho ležely na mysli, uspořádat si myšlenky, dát si do pořádku hlavu, a to i přes fakt, že jsem si k vám jela léčit úplně jiný orgán...
Po letech jsem zase měla jen tak z ničeho nic úsměv na tváři. A celé dny.
V lázních jednoduše nic nemusíte. Nemusíte vařit, pomývat, vynášet koš, utírat prach, o nikoho se starat, řešit pracovní průšvihy. Naopak tolik péče, kolik se tady člověku dostane, jsem zažila jen jako malé dítě, a to si samozřejmě nepamatuju. Vždyť tady vás nasytí, napojí, okoupou, zahřejí, umyjí, namasírují, dokonce vám poskládají pyžamo... Všechno dostanete naservírované až pod nos, a ještě s širokým úsměvem. Jediná starost je přijít včas na jídlo a na procedury.
Bylo mi u vás moc dobře, a to především díky lidem, kteří se o mě starali. Věřím, že vzhledem k současné situaci měli všichni svých problémů nad hlavu, měli strach, zda práce bude nebo nebude, ale i přes to všechno byli tak milí. Jako bych snad byla na jiné planetě.
Moc ráda bych tímto dopisem všem poděkovala. Panu doktoru Kozmovi za vlídná a moudrá slova, sestřičkám za ochotu a vstřícnost, paním lázeňským v balneu hotelu Belvedere za neskutečnou péči, přívětivost a odpočinkovou atmosféru, kterou umí vytvořit. Dále pak sestřičce Peťce z Adleru, dveře č. 11, že z takových hrůz, které se u ní dějí, umí vykouzlit celkem pohodovou proceduru. Speciálně pak mladému a nadšenému fyzioterapeutovi Michalovi, který mě nešetřil a paní masérce, která byla naopak něžná. Nesmím opomenout výbornou a pestrou kuchyni a nezapomenutelnou atmosféru v jídelně, kterou vytvářeli rozverní číšníci a jeden velmi pozorný бармен, jemuž nikdy nedošly sušenky k čaji. Těm všem patří můj dík. Stejně tak milým dámám na recepci a hodným pokojským. Snad jsem na nikoho nezapomněla. V záplavě endorfinu se těžko myslí.
A jako v každé správné děkovné řeči se sluší poděkovat sponzorům. Tedy tímto děkuji pojišťovně, která mi pobyt z podstatné části zaplatila; zaměstnavateli, kterému nevadilo, že budu měsíc pracovat se sklenkou rumu v ruce a z telekonferencí budu odbíhat na masáže a koupele. Ale hlavně - hlavně manželovi, kterému vůbec nevadilo, že měsíc nebudu doma. A za to, že mi dopřál tu pohodu a luxus a o všechno se postaral.
Nevím, jestli hlazení sošky Františka po různých vyleštěných částech těla a lázeňské procedury budou mít vliv na můj budoucí život, ale už teď vím, že pozitivní atmosféra lázeňského prostředí je nesmírně léčivá. Minimálně na duši.
Přeji všem krásné Vánoce, a aby byl pro vaše lázně příští rok lepší než ten divný letošní!
S úctou nejspokojenější pacientka.